Ing. Jan Bauer, kandidát do PSP ČR - Články a komentáře

Jan Bauer
Ing. Jan Bauer, kandidát do PSP ČR » Články a komentáře

Články a komentáře

Bankovní unie dluhovou krizi nevyřeší

2012-12-04

 

Bankovní a fiskální unie nejsou cestou k řešení stávající dluhové krize eurozóny. Jejich zavádění je ale paradoxně cestou, jak dát vzniknout unii politické, bez níž nemohou fungovat. S takovým názorem vystoupil Jan Bauer, předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti na konferenci „Evropa na křižovatce: Cesta z krize“. Současně Bauer označil umělé urychlování politické integrace v zájmu řešení ekonomických potíží Evropy jako chybné a kontraproduktivní.
Konference se uskutečnila 3. prosince 2012 v Lichtenštejnském paláci na pražské Kampě a své názory na budoucí vývoj EU si na ní vyměnila řada domácích i zahraničních hostů.
V panelu určeném bankovní a fiskální unii diskutovali spolu s Janem Bauerem člen Národní ekonomické rady vlády Ing. Petr Zahradník a bývalý předseda vlády spolkové země Sasko Prof. Georg Milbradt.
Přepis diskusního příspěvku:
Vážené dámy a pánové, vážení hosté, hezký den,
dovolte mi, abych poděkoval organizátorům této akce za pozvání a za možnost promluvit k vám. Velice si cením toho, že mohu být přítomen mezi osobnostmi a odborníky, které zde vidím a kterých si vážím.
Před nedávnem jsem se účastnil pravidelného setkání předsedů Evropských výborů, tzv. COSAC, a v rámci velmi bouřlivé diskuse jsem veřejně vznesl hypotetickou sázku: Kdo dříve vystoupí z Evropské měnové unie?
Bude to Řecko nebo spíše Německo, které nese hlavní díl nákladů na jeho záchranu?
Řecký kolega se raději nevyjádřil, zato předseda německého výboru jednoznačně deklaroval připravenost zachránit nejen Řecko, ale i projekt eura.
Touto nedávnou historkou bych chtěl uvést několik poznámek na úvod, jak cítím současný stav v Evropské unii, byť jsou každá z trochu jiného soudku.

a/ Myslím si, že už nejsme tak politicky korektní. A je to dobře. Protože jsme byli všichni v EU politicky korektní, přestali jsme si říkat pravdu do očí.

b/ Vystřízlivění a pragmatismus slýcháme mnohem častěji než vznešené projevy o bezstarostné budoucnosti.

c/ Objevují se vedle špičkových odborníků už také politici, kteří mají politickou odvahu přiznat si reálnou situaci, v níž se Evropa nachází.

d/ Na druhou stranu mám pocit, že například Evropská Komise stále vidí EU takovou, jakou si přeje ji vidět a ne takovou, jaká skutečně je. Což je možná dáno urputnou snahou Barrosovy administrativy zachovat si místo na slunci.

e/ Lidé postrádají jednoznačnost, ANO x NE, ale paradoxně na složitost současného globálního světa, který se neustále mění, vám servilní ANO nebo ostré NE prostě už nestačí.

f/ A pak jsou tu dotace. Mám pocit, že mnohým lidem eurodotace a jiné přerozdělovací transfery zatemnily hlavu z fatální posedlosti a závislosti na těchto dotacích.
Ale pozor, dotace mohou působit jako drogy, po nichž nastanou tvrdé abstinenční příznaky.

g/ Po představitelích jednotlivých členských států se požadují zásadní rozhodnutí bez řádné diskuse o obsahu slov. Přijde mi velmi zvláštní, když se mě někdo ptá, zda jsem pro či proti hlubší politické integraci, když nevím, co to v praxi bude znamenat.

Přijde mi férové zeptat se, pokud možno voličů….
Chcete předat rozpočtovou suverenitu EK?
Přejete si, aby ECB převzala kontrolu nad všemi evropskými bankami?
Chcete evropskou armádu?
Přejete si, aby banky v jedné zemi garantovaly vklady v jiném státě?
Chcete mít všichni stejné daně, odvody, pojištění bez ohledu na ekonomickou realitu a možnosti?
Chcete jednomyslné hlasování nebo superkvalifikovanou většinu?

Vážené dámy a pánové,
členství ČR v EU si velmi vážím, nejsem zaslepen národním egoismem, přesto si ale myslím, že EU při řešení současné ekonomické krize selhává a eurozóna se mění z unie měnové na transferovou a dluhovou.

Současná Evropská unie není již tou unií, mimo jiné díky Lisabonské smlouvě, o které Češi hlasovali v referendu před naším vstupem v roce 2004. Současná Eurozóna není tou eurozónou, do které jsme se zavázali vstoupit.

Evropská unie, přes všechny nezpochybnitelné úspěchy, byla nastavena v režimu, že vše funguje, na systému, který je funkční, pouze pokud roste. Byla nastavena pro dobré počasí. Pokud je počasí špatné, dokonce je bouřka, neboli ekonomika neroste či se propadá, systém nefunguje.

Všichni asi cítíte, že v současné době se nacházíme na křižovatce.

Osobně si myslím, že zakonzervovat současný politický a ekonomický stav by znamenalo vynakládat úsilí na dosažení stagnace v době velkých geopolitických a globálních ekonomických změn, což by bylo za prvé chybné až sebevražedné, a za druhé, to zřejmě ani není možné. Evropa se bude vlivem vnitřních a vnějších událostí nadále měnit, jako se již mění několik posledních tisíciletí.
Tato změna může mít z politického hlediska jen dva dlouhodobé trendy, postupnou integraci, nebo dezintegraci. Který z těchto dvou procesů je z pohledu významu Evropy v globalizovaném světě v době nástupu nových ekonomických a politických velmocí výhodný, je zřejmé. Je to integrace.
Z pohledu České republiky je také zřejmé, že být satelitem navázaným na sjednocenou, politicky a ekonomicky silnou Evropu je pro nás výhodné.
Zbývá tedy otázka, zda je pro nás výhodnější být součástí silné a sjednocené Evropy, ať již se bude jmenovat jakkoliv, nebo být tím zmíněným spřáteleným satelitem. Ta je nejtěžší a obě varianty mají jistě své výhody a nevýhody.
Nicméně jedno je z dlouhodobého pohledu a nadhledu jisté - česká diplomacie by měla udělat maximum pro to, aby se Evropská unie nadále úspěšně integrovala, ať již se rozhodneme být součástí této integrace, nebo nebýt.
Jinými slovy řečeno, i kdybychom se další integrace Evropy nechtěli účastnit, neměli bychom jí bránit bezdůvodně, ale jen v případě, že by šla z pohledu budoucího integračního úspěchu špatným směrem. A pokud budeme chtít zůstat, je naše politická aktivita ještě žádanější, protože jak si v budoucí Evropské unii usteleme, tak si tam i lehneme.
Přestože však považuji z hlediska budoucí váhy Evropy ve světě evropskou integraci za výhodnou a žádoucí, její umělé urychlování v zájmu řešení současných ekonomických potíží eurozóny je podle mne chybné a kontraproduktivní. Evropa za prvé není na hlubší politickou integraci připravena a odmítne ji, čímž se tento v budoucnu možná nevyhnutelný proces zkomplikuje. Za druhé, základní a hlavní příčinou současné krize, jsou vysoké státní dluhy a ekonomické potíže států jižní Evropy. Tyto problémy nastartování překotné hlubší politická integrace neřeší. Naopak rozhodnutí Evropské centrální banky zahájit neomezený nákup státních obligací na sekundárních trzích je sice riskantní, ale míří na jádro problému a má šanci krizi vyřešit, především v souvislosti s tlakem na ekonomické reformy v zemích, které o tuto pomoc požádají.
ECB k tomuto kroku žádnou hlubší politickou integraci nepotřebuje.
Fungující bankovní unie navíc předpokládá fungující fiskální unii a fungující fiskální unie předpokládá již prohloubenou unii politickou. Neumím si například představit zavedení společného evropského pojištění vkladů, aniž by existovala fiskální unie. Podmínkou je vytvoření evropské vlády, která bude dohlížet na všechny země eurozóny a jejich fiskální politiku, aby se znovu opakovaně nezadlužovaly. Přitom nemůže existovat fiskální unii bez demokraticky volené ekonomické nebo jiné evropské vlády. Dosažení hlubší politické integrace je ale proces natolik dlouhodobý a politicky citlivý, že i kdyby dopadl úspěšně, tak současné ekonomické problémy budou minulostí.
V současné době proto nepodporuji vznik bankovní a fiskální unie jako cestu k řešení dluhové krize.
Na základě této úvahy ale zároveň odpovídám na otázku v názvu semináře: Ano, paradoxně, zavádění bankovní a fiskální unie je účinná a nevyhnutelná cesta k unii politické.

 
Zpět

 

Jan Bauer: Na čem mi záleží

V politice působím od roku 1996 a vždy bylo mojí prioritou hájit zájmy lidí v místě, ve kterém žiju, a principy, kterým věřím. Jako starosta a krajský zastupitel jsem se pral za zájmy svého města a kraje, jako poslanec podporuji v hospodářském výboru české firmy a v sociálním výboru se snažím pomáhat těm, kteří se ocitli v životní nouzi. Ctím svobodu a právo a věřím, že politika se dá dělat odvážně, důvěryhodně a slušně. Pokud se chcete o mé práci a názorech dozvědět více, jste na správném místě.

Jan Bauer

Zprávy ODS:

Co nám vzkazuje Jan Palach? Cena svobody je absolutní. Bez ní není život

Jedenáctého srpna roku 1968 slavil Jan Palach dvacáté narozeniny. Možná, navzdory všem přicházejícím varovným signálům, stále ještě doufal, že o svém osudu budeme moci rozhodovat sami. ...

více

Drahý moloch na talíři školáků

Pokud chcete porozumět tomu, proč stát bobtná, krásným příkladem je nejnovější návrh ministerstva školství, aby děti, na které rodiče pobírají přídavek, měly ve školách oběd zdarma. Myšlenka zní bohul...

více

Co potřebujeme pro inovační strategii

Inovační strategie Česka do roku 2030, o jejíž přípravě informovaly Hospodářské noviny, po právu měla by být věcí národního zájmu. Je opravdu nejvyšší čas na transformaci celého pojetí české ekonomiky...

více
Ods Prachatice Hospic